6. měsíc - ČERVEN

30. června 2018 v 0:00 |  Knihovníček 2018


Ze života hmyzu - Karel a Josef Čapkové

Alegorická hra, se kterou jsem se letos setkala vůbec poprvé mě nutila stále si vypisovat nějaké poznámky, odkazy, vlastní postřehy. O pár z nich se s vámi podělím:
- "Sen je život básníka." - tento verš jsem musela okamžitě vsunout do nově vznikající básně jako hold Karlu Čapkovi
- dále mne zaujala replika motýla Viktora, kdy praví: "VIKTOR: Její celá poezie je v řeči nevázané" ... snažili se zde mistři nenápadně poukázat na dobu obrození a V. Tháma?
- "Zahrabat kuličku ... miláčka ..." ... tato replika mi silně evokovala snad to jediné, co z Pána prstenů znám :D (edit: jsem na začátku června znala 🤭🤭🤭)
- metafora žlutých mravenců? -> odkaz na Židy? (válka!)
- "proti nepřátelům - proti všem" ... jasný odkaz na Jiráska!
- a jako poslední tu mám opět verš, který pravděpodobně zakomponuji do rodící se básně, který mi mimo to šíleně připomenul píseň Tomáše Kluse (17B - https://www.youtube.com/watch?v=L22qMyoUxnw) : "Pohodlí v samotě hledá egoista" ...

Na vlnách TSF - Jaroslav Seifert

- "Nejvíce bolí, když se vzpomíná." ... tento verš mne hluboce zasáhl, tak moc, že jsem jej vložila do vlastní básně
- tato básnická sbírka mne naprosto ohromila
- básně milostné i civilizační
- hra se slovy, tvary, úžasný úvod věnován G. Apollinaire, nevím, co napsat
- poetistická sbírka, volná asociace
- slova lásky, vyznání milé, rady, jak na milování
- na těchto básních je dokonalé, že se dají číst znovu a znovu a stále se v nich dají najít nové a nové obrazy

La Saletta - Jan Zahradníček

Skladba je ztělesněním básníkových zklamaných nadějí; osvobozený český národ přehlédl všechna znamení času a vykročil vstříc utopii, v níž básník viděl zkázu a mravní záhubu. Pojímá zjevení z roku 1846 jako memento světu, odkud se vytrácí láska a myšlenka na věčnost.
- tato básnická sbírka by si určitě zasloužila mnohem hlubší a pozornější čtení, ale na to mi nějak nezbývá čas
- takže ve světle toho, co jsem si o sbírce přečetla, jen zkonstatuji, že náboženské motivy jsou prodchnuty celou sbírkou a básníkův apel na národ byl zřejmý i mým očím
- to, že kniha je založena na historických událostech mi v průběhu čtení vrtalo hlavou, nakonec jsem si ono zjevení googlovala a byla jsem na sebe pyšná, když jsem zjistila, že jsem se nemýlila
- bohužel na mě sbírka nepůsobila až tak, jak by mohla, kdybych byla třeba hluboce věřící...

Jan houslista - Josef Hora

Básnická skladba, která mne popravdě moc nezasáhla. Asi už jsem "přečtená", nebo jen nemám momentálně tu správnou poezijní náladu, ale stejně jako La Salleta, ani tato kniha mě nijak hlouběji nezasáhla. Nevylučuji, že se k ní časem nevrátím...

Sestra Alena - Marie Pujmanová

František je těžce nemocný. Po odebrání ledviny je připoután na lůžko. Ošetřuje ho krásná a milá sestřička Alena. Vidí ji jako zářícího anděla a během chvilky se do ní zamiluje...Kniha byla kraťoučká, jedná se o část nedokončeného cyklu Marie Pujmanové, přesto mě hluboce zasáhla. Ani jsem netušila, jaký poklad doma mám a spolu s Pacientkou doktora Hegla se M. Pujmanová řadí do plejády mých oblíbených spisovatelek. Moc se těším, až se ke knize někdy vrátím, a rozhodně si přečtu i další díla autorky.

Hrdelní pře aneb Přísloví - Vladislav Vančura

Tato Vančurova humoristická próza se mi osobně líbila mnohem víc, než Luk královny Dorotky, z něhož jsem byla docela rozladěna. Téměř detektivní příběh mě, i přes mé obavy, velmi bavil a nakonec jsem veškeré dění prožívala spolu s hrdiny. Nemůžu říct, že bych si postavy nějak zvláště oblíbila, nebo jsem cítila touhu knihu si opět přečíst, ale když si promítnu vše, co už jsem byla ke zkoušce nucena přečíst, tato kniha nebyla z nejhorších.
Vlastně mi bylo velmi sympatické to krásné milé rozuzlení, kdy se znesváření lidé nakonec stali dobrými přáteli a na radu moudřejšího se přestali trápit činy, které stejně nevezmou zpět. To je asi to hlavní, co mi tato kniha přinesla - připomenutí, že to, co se stalo, se prostě stalo a je třeba se s tím smířit a pokojně žít dál :-).

Marie a zahradník -Vladimír Neff

Od tohoto romaneta jsem naprosto netušila, co očekávat, ale po pár stránkách jsem se do příběhu ponořila a jen držela Marii a Karlovi palce. Byly chvíle, kdy se Marie nechovala nejlépe, ale já sama i ve světle svých nedávných eskapád moc dobře vím, jaké to je, milovat lumpa a snažit se ze všech sil nepodléhat jeho kouzlu. A tak jsem jen žensky držela Marušce, jak ji Karel něžně oslovoval, palce a věřila v romantický šťastný konec. :-) Příběh o hledání sebe sama, oprošťování se od minulosti, důvěře, lásce, sobeckosti... Příběh skutečně mohu doporučit všem romantickým duším... Něčím mi připomínal knihy Karoliny Světlé, především Kříž u potoka a Černého Petříčka a jeho krása spočívala hlavně v tom, že toto romaneto napsal muž. Kdyby to napsala třeba taková Pujmanka, vlastně bychom tu mohli mít takovou druhou Pacientku doktora Hegla, s tím, že Marie by podle mého názoru, musela počas knihy trpět, trpět a trpět a možná by nikdy nedošla spokojeného konce, v této knize prezentované nakonec šťastným manželstvím, jehož bouře se naplno uklidnily těhotenstvím.

Žíhaná kniha - Jiří Orten

"Jsi žena, neboť věříš příliš.
Nalézáš pravdu, když se mýlíš.
Nalézáš to, co ztrácí čas.
Nalézáš, neboť ztratilas."
- Jiří Orten, Žíhaná kniha

Tato kniha, nebo spíše deník, mne oslovila a oslovovala téměř každou svou stranou. Asi ve třetině jsem jen závistivě myslela na všechny své pokusy psát si deníček, které naprosto ztroskotaly. A přede mnou byla rozevřená kniha, prototyp deníku, který jsem vždy toužila umět napsat... Básníkovy myšlenky byly následovány verši, úryvky veršů velkých velikánů mu byly inspirací pro verše další, popisované sny zase oknem do jeho života... Nelituji, že jsem po knize sáhla...

Když umíráme, to právě si s sebou odnášíme: slzy, jimiž jsme plakali, a slzy, jež jsme jiným vyloudili, kapitál blaženosti nebo hrůzy. Právě dle těchto slz budeme souzeni, neboť Duch boží vždycky "vznáší se nad vodami".
Každý člověk, přicházeje na svět, přináší s sebou svůj princip smrti. Jsou někteří, kdo se rodí s komínem na hlavě nebo s dělovou koulí v hrudi. Já jsem zrozen v peci." Léon Bloy

Zbožňuju Paříž - Lindsey Kelk

Zbožňuju serii "Zbožňuju...". Toto je už druhá kniha od autorky a opět jsem se na vteřinku nenudila. Ano, jedná se o velmi odlehčené čtení, ale kdo by po něm čas od času nezatoužil?
Příběh Angely je milý, vtipný a se sympatickou hlavní hrdinkou se nelze neztožnit. Od prvních řádků se buď usmíváte, nebo jí držíte palce, aby všechny trampoty hravě zvládla.
Rozhodně si dokoupím další dva díly (Zbožňuju Londýn už mám přečtený dlouho....) a moc se těším, až se k příběhu zase vrátím.
Sice serii čtu - haha - od konce, ale jak vidíte, na kvalitním čtenářském prožitku to neubírá :D
Ale pravdou je, že na sebe knihy dějově navazují :P


Mne soudila noc - Valja Stýblová

Tento román, hm, budu vydýchávat asi hodně dlouho. Téma umělého přerušení těhotenství je vždy velmi citlivou a citovou záležitostí a paní Stýblová tady naprosto okleštěně předesílá příběh, příběh sourozenců, kterým právě potrat naprosto změní život. Bratr a sestra. Vrah a oběť. Nějak nevím, co psát, po dočtení knihy jsem chvíli čuměla do blba, pak jsem se musela napít... do deseti minut mě přepadl hysterický záchvat pláče, po pár minutách ustal, ale v srdci mám takový podivně svíravý pocit... přečtení nelituji, ale pochybuji, že kdy budu cítit touhu knihu znovu otevřít!

Probuzení Simona Spiera - Becky Albertalli

WOWWOWOWOWOWOWOWOW! Takže, mé naprosto neschopné buňky na pátrání po vrazích etc. se opět projevily. Ne tím, že by můj tip na vraha zemřel, ale tak, netrefila jsem se, no :D Jsem děsně ráda, že mě kniha nezklamala, už dlouho se mi nestalo, že bych příběh slupla během tří hodinek, já ho doslova hltala a jsem děsně moc ráda, že autorka neskončila typicky klišoidně ve stylu - to jsem já a konec, ale dovolila nám prožít se Simonem a Bluem i jejich postupné sbližování a budování vztahu v realitě. Za to jsem fakt vděčná. Jinak, e-mailová korespondence ve mě evokovala jisté vzpomínky, ale to tady nebudu více tahat. Každopádně, na film se neskutečně těším a knihu jsem věnovala sestře a já si letím koupit výtisk v angličtině, protože tato kniha si to zaslouží! Jsem fakt neskonale šťastná, že jsem knihu mohla přečíst. Autorka se velmi dobře vcítila do povah teenagerů a já nemám, co bych knize vytkla. Snad jen - že skončila! Nejlepší kniha první poloviny roku 2018, teď už to skutečně mohu říct...


Spáč ve zvěrokruhu - Jan Weiss

Poslední kniha ke zkoušce z české literatury 20. století. Jedna z těch, které je třeba si skutečně vychutnávat. Příběh o Václavovi, jehož život je opředen tajemstvím. Ale láska k šéfově dceři Pavle je silnější, než kdejaké prokletí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 1. července 2018 v 15:54 | Reagovat

Sérii zbožňuju už mám nějakou dobu v hledáčku, utvrdila jsi mě v tom, že za to stojí. :-)

2 beznadějná romantička beznadějná romantička | E-mail | Web | 1. července 2018 v 15:56 | Reagovat

[1]: to jsem ráda, vážně je to super odpočinkové čtení :-) ale teda, kup si je popořadě, ne jako já od konce, hihi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama