Leden 2018

"Neztrácet naději"

30. ledna 2018 v 12:00 | eL. |  Téma týdne
To je oblíbené slovní spojení mého tatínka, který, přestože to úplně nedává najevo (je to chlap),
tak z něj prostě cítím mnohem větší podporu co se mých momentálních studií na VŠ týče, dává
to najevo takovým svérázným způsobem, prostě třeba neudělám zkoušku, tak on neřeší proč,
jak je to možné a tak, ale řekne: V klidu :-D a prostě, neshazuje mě, netrestá,
až na vysoké jsem zjistila, že se v mnohých názorech na život shodneme.
Jo, sice náš vztah není ještě úplně ideální, ale to je asi tím, že on a mamka nedokáží koexistovat,
takže já si užívám, když jsem jen s taťkou a nebo jen s mamkou.... a s tatkou bohužel bývám docela málo.

No a k té naději, prostě jsem jen chtěla říct, že vím, že vidí, kolik toho dělám a že bojuju a nevzdává to
a já vím, že v něm mám oporu. Že vím, že on mi dodá sílu, až bude nejhůř a bude to on, kdo řekne: Neztrácej naději!

"Čeho se bojíš?"

26. ledna 2018 v 19:00 | L. |  Téma týdne
To je otázka, kterou mi pokládá čím dál více mých známých.
Všichni mají pocit, že absence přítele v mém životě je katastrofa, já to tak nevidím.
Popravdě, nedokážu si představit, že by se měl objevit někdo další, někdo , s kým budu sdílet život - chápete....

A všichni se ptají na totéž: Čeho se bojíš? Mají pocit, že to, že jsem krásná a inteligentní (jejich slova) by mělo přirozeně vést k tomu, že bych měla mít na každém prstě deset kluků a mohla bych si vybírat a užívat....

No, ono by to asi tak bylo, kdybych byla jako všechny normální holky okolo mě... Občas mám prostě pocit, že jsem se narodila ve špatné době, ve špatném století.

Jsem strašpytel, bojím se všeho nového, neznámého.... Mám prostě jen ráda svoji jistotu, kterou si chci za každou cenu uchránit. A nejvíc se bojím milovat, vždycky si vyberu špatně a pak jsem hodně, hodně zraněná.
I proto se bojím toho něčeho krásného a křehkého, co se začíná rýsovat.... Bojím se první schůzky, možná se i mnohem víc bojím toho, že to může být super, než toho, že by to nevyšlo. Jsem bláznivá, já vím...

Ale paradoxně se také bojím toho, že nakonec zůstanu úplně sama....

"Absolutní nula"

9. ledna 2018 v 13:00 | L. |  Téma týdne
Kdybych chtěla být moc patetická, tak napíšu, že já si právě připadám jako absolutní nula... zase jsem neudělala zkoušku...

Ale, rozhodla jsem se, že mě to nezlomí, toto ještě ne. Pořád ještě nejsem až tak zoufalá, abych se vzdala svého snu.
Jen ta absolutní nula je tak cynicky výstižná.

JO, píšu hladová, tak to berte v potaz. Ani najíst se nemůžu, nemám k nule daleko...
Ale SLÍBILA jsem, že půjdu na oběd s kamarádkou, co se za chvíli začne potit na zkoušce, a já své SLIBY plním.... no, i tématu předchozího jsem se dotkla...

Doufám, že odpoledne přijde lepší zpráva a já se přestanu cítit jako absolutní nula a posunu to jen na nulu :-D

óda na sprcháč

8. ledna 2018 v 20:40 | L. |  Básně
Nečekejte nějak závratnou poezii, mám zkouškové, takže prokrastinuju :-D


Došel mi šampon na kolejích,
co teď budu dělati,
po všech zkouškových peripetiích,
vlásky chci si umýti.

Hle, co to vidí oko mé,
sprcháč s vůní vanilky,
snad pro jedou se nic nestane,
když ho použiju na umytí své hlavinky.

1. měsíc - LEDEN

5. ledna 2018 v 10:30 | Lenka |  Knihovníček 2018

Gulliverovy cesty - Jonathan Swift

- díl druhý : Cesta do Brobdingnagu

Tento příběh z Gulliverových cest jsem přečetla během jednoho dopoledne. Přestože jsem knihu četla česky, četla jsem ji ke zkoušce z Britské literatury, která mě čeká za 2 týdny. Příběh byl svižný, o čemž svědčí rychlost, s jakou jsem jej přečetla. Navíc se mi teda líbil mnohem víc, než první díl příběhů Gullivera.

V tomto díle se Gulliver dostává do Brobdingnagu, království, kde je pro změnu nejmenším človíčkem on. Dostává se do rodiny sedláka, kde ho velmi mile přijmou a dobře s ním zachází.
Bohužel se stane takovou podívanou pro místní, až se sedlák rozhodne na tom vydělat a s Gulliverem zachází sice vlídně, ale dost neuctivě a nelidsky.... jezdí s ním po městečcích a vesnicích a ukazuje jej jako cvičenou opičku... v této souvislosti mi tento příběh evokoval ZOO, z Gullivera se stala aktrakce pro místní asi tak, jako když my chodíme do ZOO koukat na zvířata v klecích. A sám Gulliver se rozhodně necítil dobře.

Přesto se mu podle mě vedlo mnohem lépe, než v zemi Liliputů, protože brobdigňané mi přišli přece jen příjemnější a ne tak pokrytečtí a nebýt toho, že měl Gulliver v Anglii ženu a děti, asi by mu ani nevadilo v říši zůstat. Našel si zde přátele a bylo s ním zacházeno s největší opatrností a slušností.

Příběh klidně mohl být i delší, skvěle se četl a možná se jednou, až nebudu mít tak málo času, hecnu, a přečtu si jej i v originále.

The Canterbury Tales (in modern English) - Geoffrey Chaucer

- The Wife of Bath's Tale
- The Wife of Bath's Prologue
- The General Prologue

Canterburské povídky jsem nečetla celé, snad časem, až budu mít víc prostoru, protože teď potřebuji ještě dočíst jednu básnickou sbírku ke zkoušce. Ale, určitě se k nim vrátím, protože se mi hodně líbily. Teda, "The General Prologue" byl trošinku nudný, ale chápala jsem, že bylo třeba čtenáře seznámit s prostředím a postavami. Tím bych jej asi uzavřela.

Co se "The Wife of Bath's Prologue" týče, ten už byl mnohem zajímavější. Žena z vyšší společnosti, jakási "manželka z Bath", v něm popisuje, jakým způsobem se ona jako žena chovala k mužům, čím si vysloužili její chování, a také osvětluje veškeré důvody, které ji vedly k jednotlivým sňatkům. Snaží se vyvrátit utkvělou představu manželka-matka-žena v domácnosti a obhájit svou na tu dobu jistě velmi kontroverzní představu rovnosti mužů a žen. Významná zde je možnost vnímat ženu v manželství jako tu pomyslnou "hlavu rodiny".

Samotná "The Wife of Bath's Tale" mi dost připomínala takový ten klasický zajetý model viny, trestu, odpuštění, předsudků, moudrosti a konečného štěstí. Příběh se točí kolem moudrosti královny, která měla potrestat rytíře. Rozhodne se, že mu dá hádanku a rok na to, aby nalezl správnou odpověď. Rytíř zoufale rok bloudí Anglií až narazí na stařenu, která mu slíbí pomoc výměnou za jeho slovo, že učiní, oč ho požádá. Rytíř jí dá slovo a když předstoupí před královnu se správnou odpovědí, sám nevěří svému štěstí. Stařena se přihlásí o svou odměnu v podobě sňatku s rytířem. Ten, ač nerad, musí souhlasit. Následně o svatební noci, když se manželce přizná, že ho odpuzuje, se nad ním žena smiluje a promění se v krásnou mladou dívku. Rytíř je (podle mého) dost nezaslouženě šťasten a jeho moudrá žena si na něm vymůže slib, že se v manželství bude řídit jejími radami.

Popravdě, jsem na sebe ale hodně pyšná, že jsem tyto příběhy přečetla v angličtině, zkoušela jsem je dokonce číst i v naprosto originální middle English, ale to se nedalo a zkouška je za týden, takže nebyl čas na hrdinství. No a opět, jako u Gullivera, nečetla jsem celé (NEDOKONČENÉ) povídky, ale jen tyto tři části, které jsou vyžadovány ke zkoušce, ale mám v plánu knihu dočíst.

Songs of Innocence and of Experience - William Blake

Ve stručnosti, přečteno v ajině, krásná angličtina, moc dobře se četlo, verše příjemné a celkově, přestože se místy jednalo o dost sociální a smutnou poezii, tak se mi sbírka líbila.

Motiv jehněte v části Innocence byl dokonale promyšlený a sbírku si určitě přečtu ještě několikrát, protože se četla tak svižně a dobře, že jsem si naprosto jistá, že spoustu postranních motivů a skrytých významů jsem nezachytila.

Rudá jako rubín - Kerstin Gier

Knihu jsem přečetla za necelé dva večery, nešlo se od příběhu odtrhnout, a to i přesto, že jsem prvně viděla filmové zpracování, které mi tak učarovalo, že jsem cítila neodbytnou touhu přečíst si knihy.
Vůbec mi nevadilo, že příběh znám a dokáži předvídat, co se bude dít, myslím, že jsem si jej možná o to víc užila.
Moc se těším na další díly, určitě je dočtu velmi rychle, protože tato série je skutečně možná přečíst "na jeden zátah". Opravdu skvělé odreagování od školních povinností, vyčištění hlavy. Dokonalé čtení plné intrik, lásky, tajemství a historie. Prostě něco pro mě, beznadějnou romatničku :-)

Příběh se točí okolo cestování časem, a musím uznat, že přestože mi to vždycky připadalo lákavé, autorka docela dobře postihuje i stiné stránky takového daru, což je určitě velké plus. Kniha tím získává puc realističnosti, protože v ní rozhodně není vše jen růžové a počítá se všemi možnými nástrahami, které můžou lidem z 21. století přijít při cestování časem do cesty. No a pučící láska mezi Gwen a Gideonem je prostě ten pravý balzám na mé zkouškami pocuchané nervy. Ale fakt moc moc se naštvu, jestli to autorka zmrví a rozeštve je :-D

Modrá jako safír - Kerstin Gier

Tak jsem konečně mohla po úmorné noci sednout se čtečkou a lidičky, v devět jsem se začetla, ve dvě už jsem stahovala třetí díl <3 myslím, že jsem se opět zamilovala. Co mě mile překvapilo byl fakt, že se mi zdálo, že druhý film ale hodně moc odpovídal knize, možná i proto jsem příběhem doslova proplula, i když, to bylo spíše mistrovským uměním autorky, která mne do příběhu opět naprosto vtáhla a nepustila. Jen si tak říkám, že jsem hodně natvrdlá, teď, zpětně, že mi některé věci, a že jich bylo a pak jedna fakt do OČÍ BIJÍCÍ ZÁLEŽITOST, vážně nedošly, až než začla pomalu docházet Gwen, ne, nebudu psát, o co jde, kdo příběh zná, tomu to asi dojde, kdo ne, toho bych připravila o překvápko, teda, pokud nejsem jediný nechápavý debil já :-D Příběhu není co vytknout <3 opět naprostá spokojenost.....

Zelená jako smaragd - Kerstin Gier

Třetí díl jsem začala číst okamžitě po dočtení druhého a bohužel, nebo také bohudík, jsem ho četla i v průběhu toho, co v TV běžel film, teda, chybělo mi posledních sto stran a prostě nešlo nečíst, takže jsem koukala a reklamy vyplňovala čtením. Za mě tedy asi nejlepší z dílů, nebo jsem možná ovlivněná tím, že sotva film začal, jako sorry, ale chtělo se mi blít, co to jako bylo??? Oproti dokonale vymyšlené knize, kde prostě všechno dávalo smysl, byl film naprosto nedotažený a fakt nevím, jestli jako režisér a scénárista knihu nečetli, nebo co to bylo? Každopádně, budu tedy hodnotit knihu a ta byla famózní. To, co mi mělo dojít, mi nakonec samozřejmě došlo a zpětně s tím mi do sebe jako puzzle zapadly i jiné skutečnosti, což je vlastně to, co miluju. Jo, možná při re-readingu už to nebude takový ten WOW-EFEKT, protože budu vědět, kdo, co, kdy, kde, jak... víte, co tím myslím, ale rozhodně se těším, až si všechny tři knihy zase přečtu. A jo - prokrastinuju psaním Knihovníčku, místo abych se učila na zkoušku, protože jsem dostala příkazem o víkendu ani nekouknout na školu, který jsem beze zbytku dodržela a přečetla jsem všechny knihy asi v rozmezí max 12-ti hodin a jsem pořád ještě plná dojmů, a kdybych to nenapsala teď, už to nebude tak od srdíčka.... takže tak :-) za mě celá série dokonalá a jak už jsem psala, nečetla jsem ji naposledy... jen jsem nepochopila, proč německá autorka zasadila příběh do Anglie a potom tedy došlo k tomu, že anglina byla brána jako ta cizí řeč, ale to jen taková moje blbá poznámka, co mě u knihy zarazilo....

Smrt přichází do Pemberley

4. ledna 2018 v 22:05 | L. |  Filmy


Právě jsem dokoukala druhý díl dvojdílné minisérie Smrt přichází do Pemberley. A jsem naprosto nadšená.

Všichni tady víte, jak moc miluji Jane Austen a vše, co se jí týká, takže když jsem v programu spatřila slovo Pemberley, okamžitě jsem zavětřila a nahrála si oba filmy. A moc se těšila, až budu mít čas si je pustit. Stalo se včera :-).

S mamkou jsme se koukly na první díl a můžu říct, že jsem se ani chvilinku nenudila.... příběh mě do sebe naprosto vtáhl a myslím, že Jane by se toto volné pokračování jejího "dítěte", jak o svých knihách říkávala, moc líbilo.

Film byl dokonalý, vlastně, oba dva....

Od svatby slečny Elizabeth Bennetové a pana Fitzwilliama Darcyho uplynulo šest let. Manželé s rodinou žijí na překrásném rodinném sídle Pemberley. Všichni se připravují na každoroční ples. Po neohlášeném nočním příjezdu Elizabethiny lehkomyslné sestry Lydie však události nabírají nečekaný spád. Hysterická mladá žena totiž vykřikuje, že jejího muže George Wickhama cestou lesem někdo zastřelil. Darcy okamžitě organizuje pátrání a v lese skutečně objeví zohavenou mrtvolu. Není to však Wickham, ale jeho společník kapitán Denny. Do Pemberley přijíždí smírčí soudce Hardcastle a začíná vyšetřování, v němž je George Wickham hlavním podezřelým... Na Pemberley, rodinném panství Elizabeth a Fitzwilliama Darcyových, došlo k vraždě. Hlavním podezřelým z hrdelního zločinu je George Wickham, manžel Elizabethiny sestry Lydie. Pokud bude shledán vinným, budou následky pro rodinné jméno katastrofální. Darcy nehodlá nic takového připustit, a proto bere vyšetřování do vlastních rukou. Přesto je však pro všechny případy rozhodnut výhodně provdat svou sestru Georgianu. To se ovšem nelíbí Elizabeth, která sama začne pátrat, aby dopomohla své švagrové a přítelkyni ke šťastnému manželství. Podaří se manželům Darcyovým problémy vyřešit, očistit jméno rodiny a zachránit i své manželství?


Už jen z poskytnuté anotace z ČSFD.CZ můžou milovníci Jane usoudit, že se bude jednat o velkolepý příběh, a skutečně je tomu tak.... .Nevytkla bych mu nic, i když Jane by byla pravděpodobně zhrozena milostnou scénou pana a paní Darcyových, ale dámy, která z nás by si nepřála být na Elizabethině místě? ;-)
Navíc, já se přiznám, že jsem párkrát dosnívala tento pohádkový příběh a sex k manželství prostě patří, že :D
Tudíž, za mě, naprosto žádný problém... navíc bylo vše natočeno vkusně a decentně.... Vážně, nemám, co vytknout, do poslední chvíle jsem byla napjatá, jestli zvítězí pravda, nebo předsudky (ach, jsme u nich zase :D) ..........

Takže, kdo chce trochu romatniky spojené s vyšetřováním vraždy zasazené do té úžasné doby regentské Anglie, bude maximálně spokojen :-)

Za mě 100% :-)

Krásný večer,

vaše opět beznadějná romantička LENKA