Panství Edenbrooke

1. září 2017 v 21:30 | Julianne Donaldsonová |  Knihy

ANOTACE:

Nedávno ovdovělý pan Daventry posílá svou krásnou a elegantní dceru Cecily do Londýna, aby tam během sezóny okouzlila co nejvíce mladých gentlemanů, zatímco druhou dceru, nezkušenou a naivní Marianne, zanechá v Bathu napospas nudě a nechtěnému nápadníkovi. Marianne by dala cokoliv za to, aby mohla opustit stísněné městské uličky, a pozvání na malebné panství Edenbrooke od staré rodinné přítelkyně jí zní jako rajská hudba. Namísto klidného rozjímání v přírodě ale bude muset čelit událostem, které její dosavadní život obrátí vzhůru nohama.
Cestou na Edenbrooke je její kočár přepaden lupičem. V hostinci, kam se se služkou uchýlí, se jí posmívá neznámý gentleman. Je donucena zpívat píseň o tom, že je dojičkou krav, a následně vyjde najevo, že oním drzým mužem je Philip Wyndham, syn majitelů panství!
Navzdory všem svým snahám ale Marianne nemůže popřít, že Philip je zábavný a někdy i docela milý. Zrovna, když se jejich křehké přátelství začíná prohlubovat, na panství přijíždí Cecily s hlavou plnou plánů, jak se provdat za syna Wyndhamových. Ustoupí Marianne své sestře, anebo svému srdci?

ÚRYVEK:

"Philip podal muži otěže, aby koně odvedl k budovám na severní straně domu. Tam musejí být stáje, pomyslela jsem si. Pak jsem si se zpožděním uvědomila, že je Philip tady, na Edenbrooku. A zdálo se, že ho kočí zná. Naráz se mi všechno objasnilo, jako když do sebe zapadnou kousky skládačky.
"Vy tu bydlíte," prohlásila jsem. Znělo to jako výčitka.
"Nezlobte se na mě." Oči měl srdečné, úsměv lichotivý.
Sladce jsem se usmála. "Proč bych se měla zlobit?"
Vypadal překvapeně. "Tak to bylo snadnější, než jsem očekával."
"Ne, položila jsem vám otázku. Za co konkrétně se na vás nemám zlobit? Že jste mi tajil, kdo jste?" upřeně jsem se na něj podívala. "Že jste mě oklamal, abych se vám svěřila? Nebo snad za vaše drsné metody, jak mě sem dostat? Že jste vyslal své sluhy, kteří se mnou zacházeli tak, že jsem musela přistoupit na vaše podmínky?"
Philip se ke mě naklonil a zašeptal mi do ucha. "Kdybyste si dupla, váš hněv by byl ještě působivější. Můžete to zkusit třeba příště."
Vzteky jsem zatajila dech a ustoupila jsem od něj. Uličnicky se zasmál. Arogantní, troufalý podvodník!"

MÉ DOJMY:

Tuto knihu jsem měla na seznamu knih k přečtení asi půl roku, tedy od doby, kdy jsem naposledy navštívila knihkupectví a odnesla si odtud letáček s nabídkou nových knih.
Stránka s touto knihou mě obzvláště zaujala hlavně proto, že v anotaci stálo: "Pro milovnice románů Jane Austen."
No a to jsem přeci já a jen já! Věděla jsem, že si knihu musím přečíst, jedno kdy, ale musím. Tu stránku jsem si dokonce z letáčku vystřihla a nalepila na nástěnku, abych na knihu náhodou nezapomněla.
Avšak, jak plynul semestr, bylo stále co dělat a já neměla ani pomyšlení na to, knihu si nějak aktivně obstarat.
Ale protože má vše svůj čas, tak jsem se k ní nakonec dostala jak jinak, než banální náhodou.
Šla jsem půjčit knihu pro mamču do knihovny, a jak tak koukám po pultíku novinek, co nevidím, smálo se tam na mne Panství Edenbrooke.
Co vám budu povídat - začala jsem tam poskakovat, jako koza, tleskat rukama a smát se - chudák paní knihovnice patrně už chtěla volat Chocholouška :-D.
Ale potom jsem se uklidnila, knihu si normálně vypůjčila a nemohla se dočkat, až dojedeme na dovolenou a já se do ní pořádně začtu.
První tři kapitoly pro mě byly utrpením, ne, že by byly špatné - právě naopak, do knihy jsem se zamilovala po pěti stránkách a bolelo mne u srdce, když jsem ji musela odložit, tu abychom jeli na vodu, tu, že jsme šli na prohlídku zámku....
Až konečně jsem měla příležitost a den volno, paráda, sedla jsem si do altánku a pustila se do čtení.
Příběh mne do sebe vtahoval téměř magickou silou a já se chvíli smála, chvíli byla v očekávání, co přinese další stránka, ale ani chvíli jsem se nenudila.
Nakonec jsem jej měla přečtený prakticky za pár hodin a musím říct, že to byly jedny z nejlépe strávených chvil s knihou.
Rozhodně ji doporučuji všem, kdo si ještě chtějí zachovat v sobě kousek té letní pohody, jsou beznadějní romantici (jako já), nebo jenom touží po knize, která pohladí po duši.
Určitě se k ní jednou vrátím a ostarám si ji buď ve fyzické, nebo elektronické podobě.

O AUTORCE:

Julianne Donaldsonová vyrůstala jako druhá ze čtyř dcer v rodině amerického stíhacího pilota. Vystudovala literaturu a vdala se, ale své skutečné povolání našla, až když začala psát své vlastní příběhy. Její prvotina Panství Edenbrooke čtenářky doslova okouzlila a její nakladatelství kvůli ní dokonce založilo nový žánr, "pravou romanci". Julianne žije v Utahu s manželem a pěti dětmi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Eleanore Samanthe Lune┼	| ┼Eleanore Samanthe Lune┼ | | Web | 2. září 2017 v 17:54 | Reagovat

to by mně asi nebavilo..
Jinak spřátelíš?

2 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | 2. září 2017 v 19:16 | Reagovat

[1]: spřátelím, hodila jsem tvoji klikačku k sobě... a proč myslíš, že by tě to nebavilo? Já třeba vždy ráda zkouším nové žánry, třeba bys byla překvapená ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama