Srpen 2017

II.

Včera v 12:47 | Lenka |  Blbé kecy
Tak se nám srpen konečně pomalu chýlí ke konci a já se rozhodla, že v rámci rubriky "Blbé kecy" sepíšu článek o tom, jaké vlastně byly mé první prázdniny na vysoké škole.

Ale to se musím vrátit o pár měsíců zpět, konkrétně k 15.5.2017, kdy mi začalo to pravé zkouškové....

Když jsem nastupovala na vysokou, vlastně jsem si, jako všichni :-D, naprosto nedokázala představit, jak ten rok proběhne, co to je zkouškové, vůbec nic.... první zkouškové bylo dost brutál, bulela jsem, nadávala si do lajdáků a kde čeho a skutečně pro mě trvalo 3 měsíce!!! (od prosince do února)... pak nastal letní semestr, fakt záhul, ale myslím, že právě zkouškové v letním už jsem zvládla víc v klidu, nakonec jsem měla po měsíci hotovo a v půlce června jsem si začala užívat volno.... a proč o letním zkouškovém píši jako o "pravém", přestože pro mě bylo víc klidné, než to zimní? No, protože jsem konečně už věděla, co to je zkouškové a byla jsem na něj více psychicky i fyzicky (zásoby tuku z čokolád se přece také počítají ;-) ) připravená....

Takže jsem ho přežila a nastaly pro mě 4 měsíce prázdnin.....

Samozřejmě, že jsem si naplánovala, jak stihnu dočíst všechny knihy, protřídím si skříň s oblečením, oběhám všechny doktory a hlavně si maximálně užiju tři týdny na táboře.... nakonec vše dopadlo tak, že jsem se vrátila do práce, která mě moc nenaplňuje (ale prachy jsou třeba), tábor jsem si skutečně parádně užila a na čtení a protřídění oblečení stále nezbyl čas :-D.

Tak doufám, že ten necelý měsíc, co mě dělí od návratu do mé milované školy uteče rychle, ale ne tak rychle, abych nic zase nestihla :-D

Jak jste na tom s prázdninami vy? Jste jako já tak trochu blázni, a vlastně o prázdninách trpíte, nebo si naopak užíváte dny volna? :-)

Budu ráda za každý komentář, snad se vám nová rubrika líbí :-)

"Nezměněná"

14. srpna 2017 v 21:01 | Léňa |  Básně
Zasněný výraz ve tváři,
v mysli vzpomínka příjemná,
její oči jenom září,
sympatie byla vzájemná.

Kéž by se dokázala okovů zbavit,
užít si i něco víc,
překonat strach trochu víc se bavit,
z fyzična opět nebylo nic.

Možná se jen bála bolesti,
která by po podvolení se nastala,
po noci plné neřestí,
by ji časem minulost sžírala.

I.

13. srpna 2017 v 13:10 Blbé kecy
Vím, že jsem dlouho nic nesdílela, ale jak jste asi pochopili, strávila jsem 3 týdny mimo dosah signálu, natož internetu, tudíž logicky má aktivita poklesla. Původně jsem si myslela, že přijedu se spoustou básniček a úvah, které budu moct nasdílet, ale asi jsem z toho už tak nějak vyrostla. Básnička vznikla jen jedna a i tu jsem nakonec roztrhala a spálila, protože mi přišla až moc patetická.

Tábor byl skvělý, i když byly dny, kdy bych to rozhodně nepronesla a můj včerejší návrat do "civilizace" dost krušný :-D Asi ještě dlouho budu smývat špínu z noh, divit se, že máme záchod, který se dá spláchnout a dlouho si budu muset dávat pozor na pusu, abych neříkala jedno sprosté slovo, které jsme na táboře my vedoucí používali dost běžně :-D

To, že jsem objevila novou partu božích lidí, naučila se vypít tři panáky a nezačít brečet, přišla jsem na svůj nový oblíbený alkohol, zhubla nějaké to kilo a přijela opálená, to už je jen bonus. Jo - a objevila jsem zase novou kapelu... EXPO! Peckozní věc, nová závislost :-D


Myslím, že pro dnešek bylo mých "blbých keců" už dost, mějte fajn neděli, mizím do práce ;-).

"Táborová"

13. srpna 2017 v 13:07 | Léňa |  Básně
Tmavé vlasy rozhozené na polštáři,
na tváři snivý úsměv,
líčka rudou barvou září,
zastavil se pro ni svět.

Našla místo, kam snad patří,
kde si nemusí na nic hrát,
všichni jsou pro ni sestry a bratři,
místo, kde ji měl každý rád.

Přemítá a vzpomíná,
na ty skvělé dny,
za rok tam znovu zavítá,
prožít všechny své sny.