Červen 2017

"Nikdy se toho nevzdám"

Čtvrtek v 20:56 | L. |  Téma týdne
Tak je definitivně za mnou můj první rok na vysoké. První dva semestry, někdy dost husté.
Fůra probrečených nocí, fůra snězené čokošky, fůra kil navíc :-P

Ale také spousta nových přátel, zážitků a zkušeností....

Popravdě, když jsem v zimním semestru šla napotřetí psát zápočtový test, myslela jsem, že pro tu školu nejsem dost dobrá.
Trápila jsem se, ale stále jsem si v duchu říkala, že mám přesně to, co jsem chtěla. Studuji vysněný obor, ve vysněném městě.

A čím dál víc si uvědomuji, že jsem se konečně našla.
Že jsem zapadla a vím, na 100%, že dělám něco, v čem budu jednou zatraceně dobrá.
A nikdy, ale nikdy, se toho nevzdám.

I kdyby se mi mělo do cesty připlést samotné Ministerstvo školství,tělovýchovy a mládeže, tak vím, že školu dodělám a jednou budu ta nejlepší úča, co kdy ČR spatřila.
Jo - jsem ambiciózní. Jo - jsem příliš sebevědomá (v tomto ohledu). Ale tak je to dobře!

P.S.: Sotva jsem si trochu oddychla, že mám vše splněno, nejraději bych tak získala seznam knih na Českou literaturu 20. století a začla číst dopředu!!! Jsem v tomto fakt magooor :-D :-D :-D Vždycky jsem prázdniny nesnášela, co já budu ty 4 měsíce dělat :-P jo - už vím, zlikviduju knižní resty z knižní výzvy :-D

Průběžné vyhodnocování knižní výzvy 2017

14. června 2017 v 11:13 Knihy

LEDEN 2017

- přečteny 3 knihy
- celkem 206+518+47 = 771 stran
- recenze: 2

ÚNOR 2017

- přečteno 5 knih
- celkem 454+336+113+365+134 = 1402 stran
- 10:23:46 audiokniha
- recenze: 1

BŘEZEN 2017

- přečteno 8 knih
- celkem 35+241+40+206+160+83+34+98 = 897 stran

DUBEN 2017

- přečteno 9 knih
- celkem 217+325+66+118+198+60+156+94+14= 1248 stran

KVĚTEN 2017

- přečteno 6 knih
- celkem 42+92+262+94+116+131 = 737 stran

ČERVEN 2017

- přečteno x knih
- celkem 153+116+277+54+105+46+177+103+192+25+230+172+96+62+90+400+287
- recenze: 1

"Protančená noc"

12. června 2017 v 13:34 Básně
Byla krásná, byla něžná,
v náručí mu roztávala.
Celou noc s ním protančila,
radost z tváře jí zářila.

Jediná jeho možná cesta,
jak ji držet v náručí,
roztočit se s ní po parketu,
až mu dech už nestačí.

V těch chvílích mu dovolila dost,
přesto s ním neztratila ctnost.
On bral si po kousíčkách,
co mu nabízela.

Trpělivě čekal,
až podvolí se celá.

Ale to se nikdy nestalo
a té nejvyšší výsady se mu nedostalo.

Román o věrném přátelství Amise a Amila

4. června 2017 v 22:43 | Léňa |  Knihy
Dlouho jsem nezkusila napsat nějakou recenzi, ale právě jsem dočetla knihu, která mě neskutečně mile překvapila.

Jedná se o román od Julia Zeyera - Román o věrném přátelství Amise a Amila, který mám na seznamu povinné literatury ke zkoušce.
Jako asi každý - občas mám, i přes svou lásku ke knihám, k povinné a vnucované četbě trošičku chladnější postoj - ne odpor!!!
Proto jsem i k tomuto románu přistupovala dost s rezervou.

Abych pravdu řekla, prvních asi 50 stran mě moc nenadchlo a já si téměř zoufala, že to nedám a knihu do středy ke zkoušce nemám šanci přečíst. Ale potom se to nějak zlomilo a dnes jsem asi 220 zbylých stran přelouskala během dne.

Jo, četla jsem celý den, s menšími pauzičkami, ono se v časovém presu přeci jen nedá číst tak dobře, že...
Ale když jsem se uklidnila a do příběhu se ponořila, svět kolem jako by přestal existovat.
A protože jsem milovnicí pohádek, tak mě tento pohádkový příběh samozřejmě musel vtáhnout.

Co se mi moc líbilo, bylo prolínání více dějových rovin, i když zpočátku jsem měla problém si uvědomit, kdo je kdo a říkala jsem si, kde je teda nějaký ten Amis a Amil? :-D

Ale jak příběh plynul, vtahoval mě cele do sebe a já zapomínala na čas a přemisťovala se tu na hon, tu na daleké hrady a zámky.

Konec příběhu byl asi nejlepší, pan Zeyer mě naprosto dostal, když jsem se blížila k pointě, vážně jsem myslela, že příběh skončí tak, jak to celou dobu vypadalo - dost tragicky.
Ale světe div se, ono se nic nejí tak horké, jak se to uvaří a když už jsem vážně brečela a říkala: "To jako ne!"....... tramtadadá.....

no jen si to hezky přečtěte <3

Vážně stojí za to!!!!!

10/10