Leden 2017

Než jsem Tě poznala

30. ledna 2017 v 21:51 Knihy
Kniha, která mi zlomila srdce. Do slova a do písmene, včera jsem po více než čtyřista stranách přestala, v momentě,
kdy Lou vyzná Willovi lásku, jen proto, že jsem z filmu věděla, co bude následovat a nastal hysterický výbuch pláče.

Miluju knihy, u kterých řvu jak želva. Jsem v tomto ohledu trochu masochista :-P Někdy Vám sem popíšu, jak jsem ujížděla na Nezapomenutelné cestě Nicholase Sparkse.... nebo Sophiině volbě :-D

Ale teď zpět k tématu, knihu jsem si stáhla i anglicky a moc se těším, až si zase pobulím.

Myslím, že jsem jedna z mála, kdo knihu četl až teď, takže všichni chápete, proč tolik breku. A to jsem předtím VIDĚLA FILM, snažila jsem se na to psychicky připravit, ale nedala jsem to.... Knihu jsem chtěla přečíst "na jeden zátah", ale prostě to nešlo a dnes jen s velkou dávkou sebeovládání jsem dočetla posledních 110 stran. Jo a kdyby někoho zajímalo, do kolika jsem včera četla - tak do dvanácti... a pak následovala "krásná" noc plná těch "nejpříjemnějších" okamžiků z knihy.

A abyste věděli, nelituji, že jsem prvně viděla film, protože by mě moc mrzelo, co všechno se scénáristé rozhodli vypustit, scéna s bludištěm mi přišla klíčová, ale předtím ve filmu mi nic nechybělo... proto já raději prvně koukám na film, protože pak v knize jsem překvapená MILE, tím, co vše v ní je a nebylo ve filmu, kdežto, když prvně přečtete knihu, a pak jdete na film, máte jistá očekávání, že :-)

Mám v plánu si originální verzi koupit hned, jak zjistím, jestli budu schopná ji bez problémů rozlouskat....

Co Vy a vaše dojmy? Ať už z filmu, nebo knihy?

KAMARÁD

29. ledna 2017 v 5:00 Básně
Vstoupil jsi do mého života,
a mám Tě fakt hodně ráda,
jsem jen malý poeta,
před láskou si kryju záda.

Před měsíci by mě ani nenapadlo,
myslet na tebe a na lásku,
nastavovat si zrcadlo
a zkoumat své city na vlásku.

Stalo se už jednou,
že jsem iluzi propadla,
ale mé vzpomínky blednou.

Jsi můj skvělý kamarád,
tvá "touha" dávno opadla,
tak říkej jiné - "Mám Tě rád".

Dědův odkaz

27. ledna 2017 v 10:02 | Adolf Heyduk |  Knihy
Ahoj, tak jsem opět něco málo přečetla, co na mě zapůsobilo, tak píšu :-).

Když jsem si v říjnu volila knihu z období 1785- 1895, tak jsem byla poměrně zoufalá a strýček google
mi nakonec vyplivl nějaká jména a u pana docenta zvítězila báseň Dědův odkaz.
Popravdě, měla jsem tolik co na práci, a pak jsem na to ani nemyslela, že jsem si ani nezjistila, co za "shit"
to vlastně musím číst - chápejte, já básně sice píšu, ale moc nečtu :-D paradox.

Tak včera, protože mi totálně hoří termín, jsem si tu báseň stáhla z netu a začala číst.

Zprvu jsem, přiznávám, byla naprosto zhnusená, ale po dvou stranách mě příběh dokonale pohltil.
V podstatě jsem měla pocit, jako bych ho prožívala, stejně jako u obyčejných románů.

Báseň mohu vřele doporučit všem, co mají rádi Kytici K. J. Erbena, přišlo mi to dost podobné, jak stylem psaní,
tak i určitým mravním ponaučením.

Ráno jsem s chutí sedla k PC a sesmolila zatím pětistránkovou seminárku a slibuji, že v letním semestru si pečlivě vyberu,
abych pak zase neměla trauma, jako teď :-D

Jo, pokud se vám nechce do knihovny, a nalákala jsem vás, tady přikládám odkaz... :-)

http://texty.citanka.cz/heyduk/dod1-1.html

Já si sice do knihovny zašla, ale bohužel paní knihovnice byla s prominutím tak tupá, že mi místo básně Adolfa Heyduka ze skladu donesla knihu Kam píseň přiletí... což mi na druhou stranu pomohlo při interpretování, protože máme tak trochu zákaz čerpat z netu.... Ale jinak si asi umíte představit mé zoufalství, když já - důvěřivec - jsem knihu prostě sbalila a až doma zjistila, že v té chvíli mi byla fakt na *****.
Ale teď jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst, je tam spousta zajímavostí :-D

Snad jsem vás alespoň trošku nalákala, jo a ještě jedna věc : FAKT JE TO DĚSNĚ ROMANTICKÉ :-)

I.

22. ledna 2017 v 5:00 Básně
V těle mladé dámy,
čistá duše holčičky.
ten sen, co se zdá mi,
po nocích za zavřenými víčky.

O tom, kolik pádů dolů ji čeká,
zda-li bude má cesta trnitá,
zda ji můj zájem nepoleká,
až bude jednou její pevnost dobytá.

Zda ji to moc nezraní,
časem až ji opustím,
teď ji mám jen na hraní.

Zda mne to moc nezmění,
až si konečně připustím,
že miluji ji k zbláznění.

Me Before You

20. ledna 2017 v 9:19 | Lenča |  Filmy

https://www.google.cz/search?q=me+before+you&client=firefox-b&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjW1tjWpNDRAhWGxxQKHQ4-DpsQ_AUICCgB&biw=1708&bih=749&dpr=0.8#imgrc=tUD-Qx8XsHrlbM%3A

Na tento film jsem se dlouho nechtěla podívat, protože kolem toho všeho bylo takové haló, ale nakonec jsem teď během zkoušového potřebovala chvilku vypnout, tak jsem si ho teda pustila.
A jako vždy jsem si nadávala, proč jsem to neudělala už dříve. Ten příběh mě naprosto dostal.
Asi tady nic popisovat nemusím, pravděpodobně jsem jedna z posledních, kdo ten film neznal :-D

Takže, naprosto mě to dostalo a okamžitě jsem měla chuť jít si koupit knihu, ale mé rozumnější já uznalo, že bych asi nedělala nic jiného, než četla, což během zkouškového není ono, takže knihu si koupím, až udělám všechny zkoušky.

Jo-a samozřejmě ji teda přidávám na můj list s knižní výzvou :-)

Myslím, že mi ten film totálně zlomil srdce a už taky nebudu taková, jaká jsem byla...

Máte podobné pocity?

Nebo se vám film také nelíbil, jako zpočátku mě?

Podělte se o své dojmy :-)

KRUTÁ REALITA

15. ledna 2017 v 5:00 Básně
K čemu je mi přesvědčení,
že bez lásky milování správné není,
když v dnešním pomateném světě,
si každý milování se sexem plete...

Po první nesmělé puse do postele se žene,
a kdo si počkat chce, ten si to sežere,
společnost toto chování odsuzuje,
ale sama k němu podněcuje...

Cudnost se dnes nenosí,
kdo od 15 nesouloží,
ještě hodně zakusí.

Na nic si tu nehraji,
píši, jak to cítím
a o lásce sním potají...

"Síla vůle"

10. ledna 2017 v 21:24 | Lenka
Tak, první článek s tímto tématem jsem si inteligentně smazala, neptejte se mě jak.
Byl asi o něčemve smyslu - škola je strašná, nedávám to a jen silou vůle neprospím dny i noci.
Ha, zkusím sesmolit něco onačejšího.

Ono je to vlastně moc pěkné slovní spojení, že? Síla vůle... ale co to je? To, že jsem takový magor, který je chvíli před naprostým zhroucením, ale prostě maká a najednou vše pomine? Že i přes kruhy pod očima prostě ráno vstanu v té půl sedmé (doobře, poslední dva dny až kolem osmé, když už jsou všichni pryč) a prostě se jdu učit a čumím do počítače celý den, přestože mě bolí záda a nejraději bych si zalezla pod peřinu a koukala na Mansfield Park a znovu žasla nad tím, jak krásně Edmundovi začne docházet, že miluje Fanny?

Zase jsem skončila u té školy, co? Tak jinak, dnes prokážu svou silnou vůli tím, že než půjdu spát, dodělám jeden velký rest, a sice, že jsem si včera nezaposilovala, čímž jsem se dostala do denního skluzu, takže to dnes, i přesto, že mám necvičící den, musím napravit, aby mé staré kosti a zatím neexistující svaly nezačly lelkovat... To bude jako těžce síla vůle, protože jen to psaní tohoto článku mě totálně zmáhá a při pomyšlení na posilování mě jímají mrákoty. No jo, no, ples se blíží a stále mám pidimidi naději, že seberu odvahu a prostě pozvu kluka, co se mi líbí. To je 50/50, že s ním půjdu, že... a kdyby to vyšlo, tož musím v těch šatech vypadat dobře :-D ne - chci se v nich líbit sobě... ale to je vlastně úplně něco jiného.

Tak já slibuju, že příště zaměřím spíše sílu vůle na to, abych napsala článek bez zbytečných odboček a vedlejších témat.

JO - došly mi filmy, nemáte tipy na něco šíleně nádherně bolavě romantického? Klidně i knihy, ale jak jste si určitě všimli, moje knižní výzva je dost drsná (a zatím jsem se nepohla ani o píď), tak ty filmy budou možná "lepčí" :-) Děkuji moc :-)

Krásný večer, nebo den, nebo jakoukoli denní dobu, kdy jste si to přečetli!

ZBLOUDILÉ MYŠLENKY

8. ledna 2017 v 5:00 Básně
Mé city jsou ovlivněny tolika podněty,
až se rozjitřele pokouším psát sonety.
Poezie má nedosahuje vysoké úrovně,
se zkušenostmi jsem na tom podobně.

Snažím se alespoň o trochu fantazie,
abych si mohla představovat,
jaké to vlastně může být,
když kluk začne holku chtít
(a nesetká se s odmítnutím).

A tak na to doplácí má výše zmiňovaná poezie,
se kterou se mohu jít zahrabat,
ono se těžko o neprožitých věcech píše,
když autor nechce,
aby báseň byla klišé...

KNIŽNÍ VÝZVA 2017

1. ledna 2017 v 20:16 | Lenča |  Knihy
Ahoj :-) Prvně všem, co čtou můj blog, přeji jen to nejlepší do nového roku 2017!!

Tak, a protože jsem knihomolka a konečně mám i blog, rozhodla jsem se utvořit si takovou trochu vylepšenou KNIŽNÍ VÝZVU:
Jako první napíši seznam knih, co v mé knihovničce stále smutně čekají, až je přečtu, časem k nim snad přibydou i data, kdy jsem je úspěšně dočetla :-)
Potom započítám knihy nutné k úspěšnému dokončení jednoho předmětu na vš ;-)
A až se mi bude chtít, ještě se rozhodnu, kolik anglických knih si přečtu ještě letos (z těch, co budu potřebovat ke státnicím :-/)
A podle jejich počtu uvidím, do kolika si dorovnám výzvu jen čísly, ke kterým připíšu knihu, až ji přečtu :-)

1) Bratři Karamazovi (Fjodor Michajlovič Dostojevskij)
2) Pád Paříže (Ilja Erenburg)
3) Povídky (Anton Pavlovič Čechov)
4) Princ a Skřivánek (Valja Stýblová)
5) Consuela (George Sand)
6) Židé v zemích Českých (Václav Řezníček) - 23. 1.
7) Pád Cařihradu (Steven Runciman)
8) Harry Potter and The Half-Blood Prince (J.K.Rowling)
9) Život proti smrti (Marie Pujmanová)
10) Sestra Alena (Marie Pujmanová)
11) Sisi, osamělá císařovna (Allison Pataki)
12) Sny císařovny Sisi (Allison Pataki)
13) Lekce pro život (Ewa Ostrowska)
14) Osudová Sisi (Jean des Cars)
15) Návraty do Želar- Rozhovor (Květa Legátová-Dora Kaprálová)
16) Jozova Hanule (Květa Legátová) - 14. 5.
17) Nebezpečné známosti (Choderlos de Laclos) - 7. 2.
18) Zlomky života - Listy z vězení (Marie Kudeříková)
19) Sebrané spisy beletristické, Paní komisárka (Jindřich Šimon Baar)
20) Dějiny české řeči a literatury (Josef Dobrovský)
21) Rozmlouvání o jazyku českém (Josef Jungmann) - 9. 6.
22) Rukopis královedvorský, Rukopis zelenohorský - 12.6.
23) Hadrián z Římsů (Václav Kliment Klicpera) - 20. 3.
24) Slávy dcera (Jan Kollár) - 5. 6.
25) Ohlas písní českých (František Ladislav Čelakovský) - 11. 6.
26) Ohlas písní ruských (František Ladislav Čelakovský) - 11. 6.
27) Fidlovačka aneb Žádný řev a žádná rvačka (Josef Kajetán Tyl) - 5. 6.
28) Křivoklad (Karel Hynek Mácha) - 5. 6.
29) Kytice (Karel Jaromír Erben) - 1. 6.
30) Pan Amanuensis na venku (František Jaromír Rubeš) - 12. 6.
31) Chyže pod horami (Božena Němcová) - 6. 3.
32) Tyrolské elegie (Karel Havlíček Borovský) - 30. 4.
33) Křest sv. Vladimíra (Karel Havlíček Borovský) - 1. 5.
34) Hrobník (Karel Sabina) - 6. 6.
35) Černý Petříček (Karolina Světlá) - 27. 2.
36) Kříž u potoka (Karolina Světlá) - 10. 5.
37) Vesnický román (Karolina Světlá)
38) Balady a romance (Jan Neruda) - 7. 3.
39) Svatý Xaverius (Jakub Arbes) - 30. 3.
40) Světlou stopou (Josef Václav Sládek)
41) Sluncem a stínem (Josef Václav Sládek) - 11. 6.
42) Lešetínský kovář (Svatopluk Čech) - 30. 4.
43) Lucerna (Alois Jirásek) - 7. 4.
44) Otec (Alois Jirásek) - 6. 6.
45) Nedělní povídky (Ignát Herrmann)
46) Kalibův zločin (Karel Václav Rais) - 10. 5.
47) Bez práva (Karel Václav Rais)
48) Noc na Karlštejně (Jaroslav Vrchlický) - 12. 4.
49) Peklo (Zikmund Winter) - 8. 6.
50) Maryša (bratři Mrštíkové) - 20. 5.

SPOKOJENÁ

1. ledna 2017 v 5:00 Básně
Přestala jsem se trápit docela,
bolest řezavá zmizela,
občas mne sice steskem píchne u srdce,
smutek ale nepřichází nijak prudce.

Do starých zaběhlých kolejí,
můj život se opět navrátil,
všechny rány se časem zahojí,
i v mém případě ten výrok platil.

Možná je má úzkost trochu horší,
protože nyní skutečně VÍM,
věřím však, že bude i další,
že se ještě párkrát zlomím.

Nyní si prázdnotu nepřipouštím,
láska se bude muset prodrat houštím
mé nyní opět konzervativně spokojené duše,
ale já doufám, že to již brzo začne zkoušet.

(ZPOVĚĎ K VEČERU)