"Svět je jen naší představou"

31. října 2016 v 9:40 | Lenka |  Téma týdne
Včera jsem si něco uvědomila, a sice, že to, co jsme prožili, nám už nikdo nevezme.
A proto jsem místo snahy na koncertě Tomáše Kluse filmovat, nebo fotit, raději schovala mobil hluboko do kabelky
a jen si naplno užívala tu úžasnou atmosféru, zpívala z plna hrdla (taky jsem potom nemohla vůbec mluvit a dnes mě bolí v krku) a tleskala a tančila.....

Byly to úžasné dvě hodiny mého života, které jsem strávila ve společnosti podobně smýšlejících lidí, protože podle mého názoru, my všichni, co jsme součástí Tomova koncertu, máme minimálně jednu věc společnou - chceme rozdávat lásku, to je naše představa správného světa.....

Nemusíme lásku rozdávat dnes a denně, ony i ty dvě hodiny postačí, každý trochu lásky dá, trochu si jí vezme a raduje se z maličkostí......

Jako ten princip, že jsem si našla dokonalé místo, ze kterého jsem skvěle viděla na Toma i Jirku, ale když jsem za sebou zaslechla hádku, kdy nějaká fakt nepříjemná paní (btw. v obličeji mi silně připomínala Merkelovou...) se sprostě nacpala před dvě dámy, které poctivě stály na tom místě minimálně stejně dlouho, jako já (čili půl hodiny), aby ta menší z nich alespoň něco viděla....., tak jsem bez váhání prostě tu menší paní, co by nic neviděla, pustila místo sebe, na paní "Merkelovou" jsme všechny vrhly sladký úsměv a každá jsme si v poklidu myslely něco o prodloužených zádech......


A jak se mi tato drobnost krásně vrátila? Tak že ona paní, co měla tu malu kamarádku, když si všimla, že bych moc stála o tom, aby Tom přišel taky na naši stranu hlediště, když měl svůj výlet mezi nás ubohé smrtelníky, tak jakmile zjistila, že Tom nabral směr k nám, okamžitě mě za ním postrčila a tramtadadá, vinou své touhy užít si koncert bez telefonu sice nemám fotku :-/ (tu bychom stihli), ale zato v srdci hřejivou vzpomínku na krátký taneček v Tomově náručí...... <3

A to je moje představa světa a v ten okamžik jsem si konečně uvědomila, že pro tyto OKAMŽIKY, ne památky zvěčněné na fotce, stojí za to mít OČI DOKOŘÁN A SRDCE OTEVŘENÉ!!!!!

Protože, tuto hřejivou vzpomínku mi nikdo nevezme a navždy se stane součástí světa mých představ a vzpomínek..... A já jsem za ni neskonale vděčná.

Zakončím tento svůj výlev možná trochu pateticky:
Mír!!!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama