Jane Austen

26. srpna 2016 v 7:47 | Lenka |  Knihy
Konečně jsem dočetla poslední z šestice nejvýznamějších románů jedné z nejvýznamějších britských spisovatelek přelomu 18. a 19. století, a proto jsem se rozhodla se s Vámi opět podělit spíše o mé dojmy z četby a názory na konkrétní díla, než na nějaké sáhodlouhé čtenářské deníky, i když pro přiblížení mých názorů možná sem tam zabruslím k popisu děje ;-)

KNIHY JANE AUSTEN:

1) Pýcha a předsudek
- no, první co mě napadlo, bylo: Co dodat?
- nesmrtelná klasika, na mnoha školách (bohužel ne na mojí bývalé) dokonce povinná četba
- jedná se o první knihu Jane Austen, kterou jsem přečetla, asi když mi bylo 14, možná 15 let
- pro mě osobně je to ta nejnepředvídatelnější kniha na světě, protože ačkoli jsem ji četla bezpočtukrát, stále při jejím čtení objevuji další a další drobnosti, kterých jsem si třeba během předchozího čtení prostě nevšimla...
- příběh Lizzie a pana Darcyho mi stále přináší stejné potěšení, jakého se ženám dostává při čtení milostných knih
- filmové adaptace ( britská z roku 1995 a britsko-americká z roku 2005 ) jsou jedny z mých oblíbených filmů


2) Rozum a cit
- popravdě, mé nejméně oblíbené dílo
- nejsem si jistá, jestli jsem knihu nečetla až po Mansfieldském panství, ale zcela určitě jsem ho viděla jako druhé filmové zpracování Janiných knih ;-)
- příběh jsem četla několikrát, a nakonec si oblíbila i Marrionne i Brandona
- možná si knihu ještě před nástupem do školy znovu připomenu, ale dozajista vím, že jsem ji četla v patnácti (což už je nějaký ten pátek), večer před závěrečným zkoušením z chemie a nemohla jsem se od ní odtrhnout, takže jsem ji nakonec vlastně přečetla za dva večery (číst jsem začla už ten předchozí... :-D)
- filmová adaptace mě neurazila, ale ani nenadchla, a to samé bych řekla o knize, prostě příjemná oddechovka, ale nic
ohromujícího... (jenže, co překoná legendárního pana Darcyho, že :-D)

3) Mansfieldské panství (sídlo)
- dva názvy uvádím, protože překladatelé nejsou s to se dohodnout, a tak jsem nejdřív četla Mansfieldské sídlo a když jsem si chtěla koupit jeden výtisk domů, tak se mi v knihovničce objevilo Mansfieldské panství :-D
- příběh Fanny Price pro mě má své hluboké kouzlo, ale musím se přiznat, že ani jedna filmová adaptace se mi nelíbila..
- ta z roku 1999 je sice hezká, ale hlavní mužský hrdina je přece dokonalý pan Knightley z Emmy (více níže), což je u těchto adaptací na škodu, myslím, že Edmunda dost dobře mohl hrát jiný herec, nebo si posléze v roce 2009 měl režisér vybrat jiného představitele pro roli pana K.
- ta z roku 2007 má zase naprosto nesympatickou jak hlavní hrdinku, tak představitele vlastně všech rolí, je tam příliš zdůrazněna knihou pouze lehce naznačená erotická scéna (naprosto nevhodné pro adaptaci Jane Austen!!!) a není český dabing - ne že bych neuměla anglicky, ale aspoň pro srovnání....

4) Opatství Northanger
- román o psaní románů, takto bývá tato kniha charakterizována a já se s tím ztotožňuji
- přestože příběh dobře plynul a knihu jsem měla přečtenou velmi rychle, strašně mi tam neseděla ta ponurá atmosféra (možná jsem se až moc vciťovala do hlavní hrdinky), a dost jsem se při čtení i bála, což je pro Jane neobvyklé
- myslím, že bych si knihu měla přečíst asi ještě jednou, třeba jí přijdu na chuť, ale za mě je to z románů ten nejslabější
- film mě mimořádně tedy bavil mnohem víc, než kniha

5) Emma
- možná právě vede v mém srdci i nad Pýchou a předsudkem
- k této knize jsem přistupovala velmi zlehka a dlouho jsem si ji ani nechtěla přečíst, protože když jsem si zjistila, o čem vlastně je, tak jsem si říkala, že takovou blbost snad ani číst nebudu
- potom jsem si v návalu jakéhosi šílenství koupila všechny knihy Jane Austen, a tak jsem si předloni o prázdninách řekla, že když už tu knihu mám v knihovničce, tak ji přečtu
- a stejně jako u dalšího Janina románu jsem velmi brzy začla litovat, že jsem ji nečetla už dávno
- Emma je moje srdcová záležitost a filmová adaptace z roku 2009 ve slovenském znění je mojí letošní prázdninovou drogou :-D
- a vážně nevím, jestli bych si raději vzala pana Darcyho, nebo pana Knightleyho :-D

6) Anna Elliotová/Vyznání/ Persuasion
- díky přečtení tohoto románu jsem se vlastně rozhodla sepsat celý tento článek
- román jsem zatím četla jen jednou, a to před týdnem, když jsem se strašně nudila a rozhodla jsem se, že přečtu postupně všechny knihy, co mám v knihovničce a ještě jsem je nečetla... tato byla první
- po překonání trošinku nezáživného úvodu jsem si, stejně jako při prvním čtení Emmy začla vyčítat, proč jsem trpěla tolika předsudky (hahá, prostě mě provází ta kniha všude) a odmítala jsem knihu přečíst
- přečetla jsem ji během jednoho odpoledne a nemohla se od ní odtrhnout, asi byl ten správný čas si ji přečíst, třeba jsem k ní (jako k Větrné hůrce a Jane Eyre) musela jen dospět
- příběh je famózní, dokonalý, úžasný, děj má rychlý spád a rozhodně je to od teď má třetí nejoblíbenější kniha Jane Austen :-D
- příběh se točí okolo osudového rozhodnutí a nečekaného opětovného setkání s bývalým snoubencem
- sympatické je, že hlavní hrdinka je docela stará, pokud jsem správně pochopila tak je jí něco přes 28, ale nechci Vám lhát :-D
- samozřejmě jsem tušila, že se s kap. Fredericem nakonec opět zasnoubí, ale i tak mě to dojalo
- a nejkrásnější pasáží je jeho dopis
- vážně, kdo jste tento článek dočetli až sem, máte Jane Austen také rádi a tuto knihu jste nečetli - NEVÁHEJTE!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. srpna 2016 v 7:54 | Reagovat

Pýcha a předsudek je moc hezká kniha :-)

2 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | 26. srpna 2016 v 8:11 | Reagovat

[1]:to bezesporu :-) a četla jsi i jinou? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama