Jo, tak ten fakt dobře znám, vídávala jsem ho osm let buď v zrcadle, nebo na tváři svých spolužáků.
Já se "usmívala" na ně, oni zase na mě.... a nedokázali jsme si dlouho porozumět.
Zlom přišel, a já jsem za ty dva poslední roky vděčná, z party pitomců a třídy naprosých looserů a hajzlů se během dvou let stal naprosto semknutý kolektiv a třídní akce ztratily puc faleše.
Budou mi chybět, ale ne tolik, abych se tam do toho Ústavu plného falešných úsměvů chtěla vrátit.
Nebyli to jen mí spolužáci, ale posléze i učitelé, Ten, jehož jméno se nesmí vyslovit, a dokonce i uklízečky.
Je k politování, že jeden člověk, který má v rukou moc, dokáže tolik lidí potopit, znechutit a to vše se zalíbením a nechutným falešným úsměvem na tváři.
A tak si teď sedím za stolem, píšu tuto ztřeštěnost a sama se ironicky usmívám při myšlence, že se tam stejně za takové dva-tři roky vrátím.... na praxi.
A sama budu třeba nucela znovu nasadit masku, falešný úsměv a hrát tu pitomou komedii...
Protože blbost světu vládne a Ti největší hajzlové stejně na své pozici vydrží nejdéle....
ironický úsměv je lepší, než ten falešný =)